Jak vzniká mýdlo

Představte si tři misky, v té první je voda, ve druhé je louh (hydroxid sodný) a ta třetí, největší, je plná oleje. A teď si představte, že se přesně touto směsí máte umýt. Nepředstavitelné, že? Ale pravdou je, že přesně toto jsou základní stavební kameny mýdla. A jak je možné, že smícháním těchto ingrediencí vznikne příjemné a voňavé mýdlo? Tento zázrak, tohle kouzlo se nazývá saponifikační (zmýdelňovací) reakce. Ale vezměme to popořádku…

Jak to začíná

Každá chvíle, kdy vařím mýdlo začíná stejně, nejprve odvážím vodu, do ní přidám přesné množství kyseliny citronové (o tom už jsem psala zde). Kyselinu je potřeba nechat rozpustit a až poté do směsi přidat přesně odvážený hydroxid sodný. Tady je potřeba dávat velký pozor, výsledná směs se samovolně prudce zahřeje až ke 100 °C a výpary leptají sliznice, takže to rozhodně nedělejte jen tak v kuchyni.

Zatímco směs chladne, připravím si zbytek ingrediencí. Tato část je pro mě nejzábavnější, protože mám spoustu různých receptur a podle toho jaké mýdlo chci připravit a jaké vlastnosti od něj očekávám, takové oleje a tuky navážím. Moje oblíbené jsou např. bambucké máslo, kakaové máslo, mandlový, meruňkový, slunečnicový nebo olivový olej. Za tvrdost, pěnivost a čistící schopnosti mýdla je zodpovědný kokosový olej (či olej babassu), takže ani ten nesmí chybět. O tom, jaké mají jednotlivé oleje či tuky vlastnosti a jak ovlivňují výsledné mýdlo jsem se rozepsala v dřívějším článku.

Oleje a tuky nechám rozpustit na plotně a po rozpuštění je ideální čas přidat vonné esenciální oleje. Jakmile dojde k vyrovnání teplot mezi oleji a vodou s hydroxidem můžu  pokračovat v práci. Do směsi olejů pomaličku naliji směs vody a hydroxidu a hned začnu míchat tyčovým mixérem. 

Trocha chemie

Do teď to vypadalo jako recept na bábovku, ale co se za tím vším skrývá z pohledu chemie? Z chemického hlediska jsou tuky tvořené mastnými kyselinami, které jsou pomocí esterové vazby vázané na glycerol. Každý tuk má právě tyto mastné kyseliny jiné, proto jsou jiné i jeho vlastnosti. Ve chvíli, kdy do směsi olejů přidám směs hydroxidu a začnu promíchávat, dojde k zahájení saponifikační reakce, při které vzniká glycerol a sodné soli mastných kyselin. V tom je přírodní mýdlo mnohem lepší, než chemická mýdlová hmota, protože glycerol má výrazné hydratační účinky. Váže vodu v povrchové vrstvě pokožky a pomáhá zmírňovat vysušující účinek samotného mytí. Díky tomu je mýdlo s obsahem glycerolu pro pokožku mnohem příjemnější a zanechává ji vláčnější a méně vysušenou. Naproti tomu při klasické průmyslové výrobě mýdel se glycerol často odděluje a odstraňuje (kvůli dalšímu prodeji) a následně nahrazuje syntetickými zvlhčovadly.

V hlavní roli tyčový mixér

Tyčový mixér je nenahraditelným pomocníkem, bez kterého by reakce probíhala jen pomalu a nerovnoměrně. Díky důkladnému promíchání se vytváří jemná emulze (směs tuku a vody s hydroxidem), díky níž se hydroxid dostane do těsného kontaktu s oleji, a reakce tak může probíhat rychle, rovnoměrně a kontrolovaně v celém objemu. Často se dočtete, že mixér roztrhá chemické vazby mezi mastnými kyselinami a glycerolem, ale to je z chemického pohledu dosti nepřesné. Esterové vazby se mechanickou silou nepřeruší - na to jsou moc pevné. Atom taky nerozbijete kladivem, i když se budete hodně snažit. Ke štěpení vazeb dochází výhradně chemickou reakcí, v tomto případě působením hydroxidových iontů na esterové vazby.

V praxi začátek této reakce poznám tak, že celá mýdlová směs začne houstnout, v tu chvíli přestávám mixovat a směs rozdělím do nálevek. Pokud chci mýdlo barevné, tak se část směsi obarvím, já používám k barvení přírodní jíly. Dávají mýdlu nejen barvu, ale vnáší do receptury i další skvělé vlastnosti. Poté už do připravené formy nalévám požadovaný vzor. 

Občas jsou techniky lití dost náročné a vyžadují spoustu času. Třeba vzor Pleťového mýdla s aktivním uhlím liji cca 40 minut. 

Po nalití mýdlové hmoty celou formu zakryji a uložím do tepla, kde může probíhat požadovaná reakce. V první fázi saponifikace dochází ke ztuhnutí mýdlové směsi a jejímu postupnému zahřívání. Teplota se v této fázi může vyšplhat až k 70 °C. Následně směs přechází do gelovité, částečně průsvitné podoby a začíná pomalu chladnout. Tomuto stavu se mezi mýdlaři říká, že mýdlo prošlo gelovou fází.

Tam ta da dá

Po úplném vychladnutí je možné mýdlo nakrájet a zkontrolovat jeho pH. Hodnota pH čerstvě nakrájeného mýdla se pohybuje mezi 9-10. Poté je možné jednotlivé kousky opracovat tak, aby byly příjemné do ruky. V tomto stavu nechávám mýdla zrát minimálně 8-16 týdnů než jsou připravená na zabalení. Během této doby dochází k odparu přebytečné vody a tím ke zpevňování struktury. Obecně platí, čím déle mýdlo zraje (za správných podmínek), tím pevnější a kvalitnější je.

Už jste vyzkoušeli mýdlo od Malé Mýdlařky? Vyberte si z mé nabídky a najděte pro sebe to nejlepší mýdlo.